Součinitel tepelné vodivosti λ: tabulka materiálů a jak ji číst (2026)

Součinitel tepelné vodivosti λ říká, kolik tepla projde jedním metrem materiálu – čím nižší číslo, tím lépe materiál izoluje. Udává se ve W/(m·K) a najdete ho v technickém listu každé izolace. Háček je v tom, že katalogové číslo platí pro suchý výrobek za laboratorních podmínek, a ty ve vaší zdi nikdy nenastanou. Níže najdete tabulku λ, kde má každý řádek uvedený zdroj hodnoty, rozdíl deklarované a návrhové hodnoty a návod, jak si z λ a tloušťky spočítat tepelný odpor R i součinitel prostupu tepla U.

Než se do tabulky pustíte, vyplatí se rozlišit tři veličiny, které se běžně pletou. λ je vlastnost materiálu – patří polystyrenu, vatě nebo cihle bez ohledu na to, kde leží. R je vlastnost vrstvy dané tloušťky – teprve když řeknete, kolik centimetrů materiálu použijete, dá se spočítat, jak velký klade odpor. U je vlastnost celé konstrukce – počítá se ze všech vrstev dohromady a objeví se v energetickém posudku. Kdo porovnává λ materiálu s U celé stěny, porovnává hrušky s celým sadem.

Ověřte si cenu zateplení fasády pro váš dům

Co je součinitel tepelné vodivosti λ

Součinitel tepelné vodivosti se značí řeckým písmenem λ (lambda) a měří se ve W/(m·K), tedy ve wattech na metr a kelvin: kolik wattů tepla projde metrem čtverečním materiálu o tloušťce jednoho metru, když je na jedné straně o stupeň tepleji. Čím menší číslo, tím lepší izolant.

Součinitel tepelné vodivosti λ udává, kolik tepla projde jedním metrem materiálu při rozdílu teplot jeden kelvin. Měří se ve W/(m·K) a čím nižší je, tím lépe materiál izoluje.

Klíčové je slovo materiálu. λ nic neříká o tom, jak dobře bude izolovat vaše stěna – izolant s λ 0,031 W/(m·K) v tloušťce 8 cm izoluje hůř než izolant s λ 0,039 W/(m·K) v tloušťce 16 cm. Samotná hodnota λ tedy není důvod k rozhodnutí, je to jen jeden ze vstupů do výpočtu.

A pozor na dvě veličiny, které se s λ pletou. Teplotní vodivost (značka a, jednotka m²/s) popisuje, jak rychle se v materiálu vyrovnávají teploty, a při výběru izolace ji nepotřebujete. Měrná tepelná kapacita (J/(kg·K)) říká, kolik tepla materiál pojme, ne kolik ho propustí.

Tabulka součinitele tepelné vodivosti materiálů

Přečtěte si tři předpoklady dřív než řádky tabulky. Bez nich si z čísel odnesete falešnou přesnost – chybu, kterou dělá většina tabulek λ na českém webu.

1. λD je deklarovaná hodnota výrobce, ne konstanta materiálu. Výrobce ji deklaruje podle harmonizované výrobkové normy (u minerální vlny ČSN EN 13162, u pěnového polystyrenu ČSN EN 13163) pro konkrétní výrobek, měřeno na suchém vzorku při střední teplotě 10 °C. Jiný výrobek téhož druhu má jiné číslo – proto má každý řádek uvedený výrobek i zdroj.
2. λu je návrhová hodnota, se kterou se počítá konstrukce. Bere v úvahu vlhkost a způsob použití, a bývá proto vyšší (horší) než λD. Technické listy ji uvádějí s odkazem na ČSN 73 0540-3.
3. λ se mění s objemovou hmotností, tloušťkou, vlhkostí, stářím a teplotou. U foukaných izolací závisí na hustotě aplikace, u XPS i na tloušťce desky, u PUR a PIR se mění v čase, a zvlhnutím se zhorší u všeho. Tabulka je vstup do výpočtu, ne příslib chování ve vaší zdi.

Součinitel tepelné vodivosti λ běžných izolantů (deklarované a návrhové hodnoty z technických listů)

Hodnoty ověřeny 21. 9. 2026 v technických listech jmenovaných výrobků. λD je deklarovaná hodnota výrobce podle harmonizované výrobkové normy pro suchý výrobek; λu je návrhová hodnota, kterou tytéž technické listy uvádějí s odkazem na ČSN 73 0540-3 pro typické použití v konstrukci s možným rizikem kondenzace. Hodnoty slouží k orientaci a k porovnání materiálů. Pro návrh konkrétní skladby se používají návrhové hodnoty a výpočet od energetického specialisty.

Druhá tabulka ukazuje, jak vede teplo samotná zeď a to, co na ní je – bez ní čísla u izolantů nedávají smysl.

Součinitel tepelné vodivosti λ zdiva, omítek a dalších konstrukčních materiálů

Hodnoty ověřeny 21. 9. 2026 v technických listech a katalozích jmenovaných výrobců. Pozor na sloupec „Typ hodnoty“: u cihelných bloků jde o hodnotu zdiva, tedy včetně vlivu malty, u pórobetonu a vápenopísku o hodnotu materiálu. Přímo se porovnávat nedají. U plné pálené cihly a u omítky jde o hodnotu materiálu: zdivo z plných cihel má kvůli maltovým spárám λ ještě o něco vyšší, ale tuhle hodnotu žádný výrobce nedeklaruje. Železobeton, dutinový panel, děrovanou cihlu, dřevo a sklo tabulka neuvádí – nepodařilo se k nim doložit hodnotu z podkladu výrobce. Výrobci prefabrikátů λ betonu vůbec nedeklarují a ČSN 73 0540-3, která tyhle hodnoty uvádí, je placená. Raději řádek chybí, než aby v něm bylo číslo opsané z jiného webu.

Porovnejte si obě tabulky. I nejlépe izolující jednovrstvé zdivo má λ zhruba dvojnásobné proti běžnému izolantu, nosný blok pod zateplení pětinásobné, plná pálená cihla patnáctinásobné a vápenopísková cihla třicetinásobné. Proto se dům nedá „doizolovat tlustší zdí“ – kolik centimetrů by to stálo, spočítá tabulka níž.

Sloupec „Zdroj hodnoty“ je v téhle tabulce důležitější než samotná čísla – znamená, že si hodnotu můžete sami dohledat v technickém listu, ne že jsme ji opsali z jiného webu. Tabulky λ na internetu se přepisují jedna od druhé a míchají se v nich deklarované hodnoty se staršími návrhovými. Proto se u téhož materiálu běžně potkáte s čísly, která se liší, a nikdo neřekne proč.

Proč jsou v tabulce konkrétní výrobky, a ne celé kategorie? Protože věta „minerální vata má 0,035“ není pravdivá: výrobky z minerální vlny mají v tabulce λD od 0,030 do 0,040 W/(m·K), tedy rozdíl třetiny. Uvnitř kategorie rozhoduje objemová hmotnost, orientace vláken a určení výrobku, u XPS dokonce i tloušťka desky. Když má e-shop jiné číslo než vaše nabídka, nemusí jít o chybu. Tabulka proto není srovnáním skelné a kamenné vaty, jen seznamem výrobků s různým určením.

A odpověď na nejčastější otázku: nejnižší λ mají PIR desky s hliníkovým kašírováním – v tabulce výše 0,022 W/(m·K) – ale o volbě izolantu rozhoduje místo, požární požadavky a prostor, ne samotné λ. Na kontaktní fasádu staršího domu se PIR obvykle nedává, i když má lepší číslo. Které materiály kam patří, rozebírá článek o tom, jak vybrat materiál na zateplení domu; nižší λ navíc obvykle znamená dražší materiál a rozpětí cen izolačních materiálů za m² má samostatný text, stejně jako souboj polystyren, nebo minerální vata na fasádu.

Čiperka radí: Když vám dodavatel pošle nabídku, ve které je jen „polystyren 16 cm“, vyžádejte si označení výrobku. Teprve z něj se dá dohledat λ v technickém listu – a teprve pak víte, co na domě budete mít. Rozdíl mezi dvěma polystyreny stejné tloušťky je v tabulce výše osm tisícin, tedy zhruba pětina tepelného odporu vrstvy.

Mohlo by vás zajímat:

• Nejlepší materiály na zateplení domu
• 10 největších mýtů o zateplení domu
• Jak zateplit podkroví

Deklarovaná a návrhová hodnota λ: v čem se liší

Tady se rodí nejvíc nedorozumění. Na letáku máte jedno číslo, v e-shopu druhé a projektant počítá s třetím – a žádné nemusí být chyba. Jsou to různé hodnoty téže veličiny.

Členění a významy hodnot λD, λk, λu a λm vycházejí z odborného výkladu na TZB-info k součiniteli tepelné vodivosti, ověřeno 20. 9. 2026.

Rozdíl mezi λD a λu není kosmetický. Podívejte se do tabulky výše na skelnou roli: deklarovaná hodnota 0,033 W/(m·K), návrhová 0,036 W/(m·K). To je téměř desetina rozdílu – a projeví se to přímo v tepelném odporu vrstvy. U šedého EPS je rozdíl naopak jen jedna tisícina a u bílého EPS žádný. Který izolant si při přechodu na návrhovou hodnotu „pohorší“ víc, není z letáku poznat, a proto se izolanty nedají porovnávat podle deklarovaných hodnot jednoho a návrhových druhého.

Praktický dopad: když vám firma A nabídne materiál s λ 0,032 a firma B s λ 0,035, zjistěte nejdřív, jestli obě mluví o deklarované hodnotě. A pokud v posudku vyjde horší U, než jste čekali podle letáku, nejspíš projektant správně počítal s návrhovou hodnotou.

Jak z λ a tloušťky spočítáte R a U

Ze samotného λ se nic nedozvíte, dokud k němu nepřidáte tloušťku. Teprve pak dostanete tepelný odpor vrstvy R a ze součtu odporů všech vrstev součinitel prostupu tepla U, kterým se konstrukce hodnotí.

R = d / λ — tepelný odpor vrstvy v m²·K/W; d je tloušťka vrstvy v metrech, λ součinitel tepelné vodivosti ve W/(m·K).

U = 1 / RT — součinitel prostupu tepla ve W/(m²·K); RT je součet odporů všech vrstev konstrukce plus odpory při přestupu tepla na vnitřní a vnější straně.

Na dvou věcech se u tohoto výpočtu láme nejvíc domácích propočtů. Zaprvé: tloušťka se dosazuje v metrech, ne v centimetrech – 16 cm je 0,16 m. Zadruhé: do RT patří všechny vrstvy, tedy i omítky, zdivo, vzduchová mezera a odpory při přestupu tepla, které popisují přechod tepla ze vzduchu do povrchu a zpět.

Modelový příklad na jedné vrstvě

Vezměme fasádní desku z kamenné vaty z tabulky výše v tloušťce 160 mm.

• S deklarovanou hodnotou: R = 0,16 / 0,035 = 4,57 m²·K/W. Technický list uvádí pro tuto tloušťku RD = 4,55 m²·K/W (výrobce zaokrouhluje dolů).
• S návrhovou hodnotou: R = 0,16 / 0,037 = 4,32 m²·K/W.

Rozdíl je čtvrt m²·K/W, tedy asi pět procent – a to je jen samotná izolace. Kdybyste z tohoto čísla rovnou spočítali U, dostanete hodnotu, která pro vaši stěnu neplatí, protože chybí zdivo, omítky i přestupy tepla. Výpočet celé skladby patří energetickému specialistovi a dělá se pro konkrétní dům.

Jaké U požaduje norma (a proč to tady nenajdete)

Požadavky na součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí stanovuje ČSN 73 0540-2 a liší se podle toho, o jakou konstrukci jde a zda se jedná o novostavbu, nebo o renovaci. Konkrétní čísla tady záměrně neuvádíme: normy jsou placené a jejich tabulky tahle rešerše neviděla, takže by šlo o hodnoty opsané odjinud – přesně to, před čím článek varuje. Přehled legislativy a povinností má článek o požadavcích norem na součinitel prostupu tepla.

S Čiperkou zateplíte dům rychle a profesionálně

Rodinná firma, která se od roku 2025 věnuje jen zateplování rodinných domů a dotačnímu poradenství.

• 1Zaměření zdarmaPřijedeme, zaměříme dům a nezávaznou nabídku pošleme do 48 hodin.
• 2Dotaci vyřídíme za vásŽádost o Novou zelenou úsporám i bezúročný úvěr připravíme a podáme od A do Z.
• 3Realizace zpravidla do 30 dnůOd podpisu smlouvy. Strop nebo střechu foukanou izolací zvládneme za 1–2 dny.
• 4Kontrola detailů a tepelných mostůProcházíme ostění, sokl a napojení konstrukcí – místa, kudy teplo uniká nejčastěji.

Ověřit cenu zateplení pro můj dům

A kolik centimetrů izolace tedy máte dát? To se řídí požadavky normy a stavem domu, nejde to odvodit z λ.

Mohlo by vás zajímat:

• Kolik stojí zateplení domu
• Jak zateplení zvyšuje energetickou účinnost domu
• Jak probíhá zateplení domu: detailní postup

Kolik centimetrů zdiva nahradí 1 cm izolace

Přepočet se dělá přes stejný tepelný odpor podle vzorce d₂ = d₁ · λ₂ / λ₁. Základem je 10 cm fasádní desky z kamenné vaty s návrhovou hodnotou λu 0,037 W/(m·K), tedy tepelný odpor 2,70 m²·K/W. Sloupec vpravo říká, jak silná by musela být zeď z daného materiálu, aby měla odpor stejný.

Kolik centimetrů zdiva má stejný tepelný odpor jako 10 cm fasádní desky z kamenné vaty

Dopočítáno ze zdrojových hodnot v tabulkách výše, zaokrouhleno na celé centimetry. Hodnoty slouží k orientaci a k porovnání materiálů. Pro návrh konkrétní skladby se používají návrhové hodnoty a výpočet od energetického specialisty.

Lidová zkratka „1 cm polystyrenu je jako 80 cm cihly“ neplatí. Poměr je prostý podíl dvou hodnot λ a u žádného zdiva, které se u nás staví, nevychází ani zdaleka tak vysoko: u plné pálené cihly vyjde jeden centimetr izolace zhruba na 15 centimetrů cihly, u běžného nosného cihelného bloku na necelých 5 centimetrů a i u vápenopísku, který dopadl nejhůř, na necelých 30. Osmdesátinásobek by vyžadoval materiál s λ kolem 3 W/(m·K), a to už není zeď, ale kámen nebo kov.

Přepočet ukazuje rozdíl mezi izolantem a zdivem – není to návod, jak stavět. Zeď musí dům taky unést a odolat požáru, zatímco izolace nedělá nic jiného, než že izoluje.

Čiperka radí: Rozdíl mezi izolantem s λD 0,035 a 0,031 dělá u běžné fasády jednotky centimetrů tloušťky. Rozdíl mezi dobře a špatně provedeným detailem u ostění bývá větší. Proto se při zaměření díváme nejdřív na detaily a až potom na to, jaký izolant použijeme.

Proč izolace v konstrukci izoluje hůř než v katalogu

Deklarovaná hodnota λ platí pro suchý výrobek změřený v laboratoři při 10 °C. Ve vaší konstrukci nastane všechno možné, jen ne tohle. Šest důvodů proč.

1. Vlhkost. Voda vede teplo výrazně lépe než vzduch uzavřený ve vláknech nebo v pěně, takže zvlhlá izolace izoluje hůř – a u nasáklé vaty jde izolační schopnost k nule. Odkud se vlhkost bere a kde se sráží, popisuje článek o tom, kde v konstrukci kondenzuje voda.
2. Stlačení. Vata namačkaná mezi krokve má menší tloušťku, než jakou jste zaplatili, a jinou objemovou hmotnost, než pro jakou byla deklarovaná – tepelný odpor klesne dvakrát. Jak izolaci ukládat, rozebírá článek o tom, jaká izolace patří mezi krokve a nad krokve.
3. Spáry a nedolepené styky. Každá mezera mezi deskami je cesta, kudy teplo izolaci obejde. U foukané izolace to odpadá, u desek to řeší jen pečlivá montáž.
4. Kotvy a nosné prvky. Talířová hmoždinka, krokev, věnec nebo překlad procházejí izolační vrstvou a vedou teplo mnohem líp než ona.
5. Stárnutí. U PUR a PIR desek se λ mění v čase, jak z buněk uniká nadouvadlo. Dobrý technický list proto uvádí hodnotu po stárnutí.
6. Teplota. λ se deklaruje při střední teplotě 10 °C a s rostoucí teplotou roste. V obvodové stěně zanedbatelně, u konstrukcí vystavených horku už ne.

Závěr je nepříjemně jednoduchý: rozdíl mezi dvěma izolanty bývá menší než rozdíl mezi dobrou a špatnou montáží téhož izolantu. U každé realizace proto ve Stavbách Čiperka kontrolujeme detaily a tepelné mosty – ostění, sokl, věnec a napojení na střechu. Podrobnosti má článek o izolaci stropu na půdě a stránka zateplení střechy a půdy.

Ověřte si cenu zateplení fasády pro váš dům

Jak λ přečíst z technického listu a z nabídky

Hodnotu λ nemusíte hledat na internetu – je v dokumentu, který k výrobku patří. Stačí vědět, co v něm hledat.

• Najděte si označení výrobku, ne druh materiálu. „Minerální vata 16 cm“ není údaj, „fasádní deska z kamenné vlny, konkrétní typ, 160 mm“ už ano.
• V technickém listu hledejte řádek λD v sekci „tepelně technické vlastnosti“; pod ním bývá i návrhová hodnota λu.
• Zkontrolujte datum vydání listu. Výrobci parametry mění a list starší než pár let nemusí odpovídat tomu, co vám přivezou.
• Vyžádejte si prohlášení o vlastnostech (DoP). Dokument, kterým výrobce za deklarované hodnoty ručí; u izolantů na trhu v EU musí existovat.
• U minerální vlny si přečtěte kód značení. Řetězec začínající zkratkou MW a číslem výrobkové normy shrnuje deklarované vlastnosti výrobku včetně tříd tolerancí a nasákavosti.
• U foukané izolace si nechte uvést objemovou hmotnost aplikace. Bez ní je hodnota λ bezcenná – v tabulce výše se u jednoho výrobku liší o tři tisíciny podle toho, jak hustě se fouká.

Čiperka radí: Čtyři věci, které si od firmy vyžádejte předem: označení výrobku, technický list nebo prohlášení o vlastnostech, tloušťku po vrstvách a způsob řešení ostění. Kdo je má, pošle je obratem. Zaměření je u nás zdarma a nezávaznou nabídku připravíme do 48 hodin – a tyhle údaje v ní dostanete, aniž byste o ně museli žádat.

Naši službu zateplení fasády systémem ETICS najdete na samostatné stránce.

Ověřte si cenu zateplení fasády pro váš dům

6 chyb, které se s hodnotou λ dělají

1. Porovnávání deklarované hodnoty jednoho výrobku s návrhovou hodnotou druhého. Vznikne rozdíl, který ve skutečnosti není. Ověřte si u obou nabídek, o kterou hodnotu jde.
2. Výběr izolace podle tisícin λ. Zaplatíte za lepší číslo a přehlédnete, že o výsledku rozhoduje tloušťka a provedení. Nejdřív si nechte spočítat potřebný tepelný odpor, teprve pak vybírejte materiál.
3. Přepsání λ z blogu nebo e-shopu. Číslo obvykle patří jinému výrobku nebo je to jiný typ hodnoty. Platný zdroj je jen technický list konkrétního výrobku.
4. Použití λ za celou kategorii. „Minerální vata má 0,035“ neplatí – v tabulce výše se výrobky z minerální vlny liší o třetinu. Mluvte o výrobku, ne o materiálu.
5. Počítání U jen z izolace. Výsledek neodpovídá skutečné skladbě. Do součtu patří všechny vrstvy včetně odporů při přestupu tepla.
6. Ignorování vlhkosti a stlačení. Konstrukce izoluje hůř, než ukazuje papír, a nikdo neví proč. Pohlídejte parotěsnou vrstvu a izolaci nemačkejte.

Kde λ najdete: normy a technické listy

Hodnoty v tabulkách výše mají u sebe zdroj proto, aby se daly ověřit. Když v technickém listu najdete jiné číslo, napište nám a tabulku aktualizujeme.

Dotace a bezúročný úvěr NZÚ 2026 na zateplení

Samotná hodnota λ na výši podpory vliv nemá – NZÚ se počítá sazbou za metr čtvereční zateplené plochy, ne podle použitého izolantu. Zateplení lze financovat bezúročným úvěrem NZÚ; zranitelné domácnosti mohou získat NZÚ Light vyplacenou předem.

Částky platí pro NZÚ od 25. 6. 2026. Bezúročný úvěr je způsob financování, ne sleva z ceny. Jistinu splácíte, stát hradí úroky. NZÚ Light je určená jen pro zranitelné domácnosti, které splní příjmové podmínky programu. Podmínky si ověřte přímo v podmínkách bezúročného úvěru NZÚ. S žádostí a administrací vám ve Stavbách Čiperka pomůžeme.

Shrnutí: co si o λ zapamatovat

• λ je vlastnost materiálu, měří se ve W/(m·K) a čím nižší je, tím lépe materiál izoluje.
• Nižší λ neznamená lepší volbu. O izolantu rozhoduje místo, konstrukce, požární požadavky a prostor, ne pořadí v tabulce.
• Deklarovaná hodnota λD a návrhová λu jsou dvě různá čísla, a ani jedno není chyba. Porovnávat se dají jen hodnoty stejného typu.
• U se počítá z celé skladby, ne z izolace. R = d / λ platí pro jednu vrstvu, U = 1 / RT pro konstrukci včetně přestupů tepla.
• V konstrukci je λ vždy horší než v katalogu. Vlhkost, stlačení, spáry, kotvy a stárnutí jsou důvody, proč se kvalita montáže počítá víc než setiny v technickém listu.

Časté otázky k součiniteli tepelné vodivosti

Co je to součinitel tepelné vodivosti lambda?

Součinitel tepelné vodivosti λ udává, kolik tepla projde jedním metrem materiálu při rozdílu teplot jeden kelvin; měří se ve W/(m·K) a čím nižší je, tím lépe materiál izoluje. Je to vlastnost materiálu, ne konstrukce – o tom, jak dobře bude izolovat vaše stěna, rozhoduje až tloušťka vrstvy a skladba celé konstrukce.

Jaká je tabulka součinitelů tepelné vodivosti?

Tabulku λ najdete výše v tomto článku a u každého řádku uvádíme zdroj hodnoty. Hodnoty izolantů pocházejí z technických listů konkrétních výrobků, které používáme, a uvádíme u nich deklarovanou i návrhovou hodnotu. Tabulky bez uvedeného zdroje nedoporučujeme používat: hodnoty se na webu přepisují a míchají se v nich deklarované hodnoty s návrhovými.

Jaký je rozdíl mezi deklarovanou a návrhovou hodnotou λ?

Deklarovaná hodnota λD je číslo z technického listu naměřené na suchém výrobku, návrhová hodnota λu je hodnota, se kterou se počítá konstrukce a která bere v úvahu vlhkost a způsob použití. Návrhová hodnota bývá vyšší, tedy horší. U skelné role z naší tabulky je rozdíl 0,033 proti 0,036 W/(m·K), u bílého fasádního polystyrenu žádný.

Jaký je nejlepší tepelný izolant?

Nejnižší součinitel tepelné vodivosti mají PIR desky, v tabulce v tomto článku 0,022 W/(m·K) – ale o volbě izolace rozhoduje místo, požární požadavky a prostor, ne samotné λ. Na kontaktní fasádu staršího domu se obvykle volí polystyren nebo kamenná vata, i když mají horší číslo. Výběr materiálu podle konstrukce rozebírá náš článek o materiálech na zateplení domu.

Jak se vypočítá součinitel prostupu tepla?

Součinitel prostupu tepla U se počítá jako převrácená hodnota součtu tepelných odporů všech vrstev konstrukce; odpor jedné vrstvy je její tloušťka v metrech dělená součinitelem tepelné vodivosti. Platí tedy R = d / λ a U = 1 / RT. Do součtu RT patří i omítky, zdivo a odpory při přestupu tepla, ne jen izolace.

10 cm vaty je jako kolik centimetrů cihly?

Deset centimetrů fasádní desky z kamenné vaty má zhruba stejný tepelný odpor jako 149 cm plné pálené cihly, 49 cm zdiva z běžného cihelného bloku pro zateplovanou stěnu nebo 19 cm zdiva z bloku pro jednovrstvé zdivo. Záleží tedy na tom, o jakou cihlu jde – celou přepočtovou tabulku najdete výše. Lidová zkratka „1 cm polystyrenu je jako 80 cm cihly“ neplatí ani zdaleka.